Nie je ľahké odhadnúť dokedy československý sentiment pretrvá. Československá propaganda stále slúži ako historická legitimácia pre modernú slovenskú štátnosť.

Minulý rok bola na bratislavskom hrade inštalovaná Česko-slovenská výstava 1918-2018, z ktorej materiálov tu niektoré uvádzame.
 


Reprezentačný portrét cisára Františka Jozefa I. namaľoval Lajos Ábrányi (1849-1901). Bol vystavený v Župnom dome v Rimavskej Sobote až do decembra 1918 keď ho do dnešnej podoby "dotvorili" československí legionári.
 
Vľavo: Pamäť povojnových etnických čistiek na južnom Slovensku.

Vpravo: Motocykl typu 353 byl výsledkem plánu tzv. národní řady československých motocyklů. Podle tohoto plánu se dva nejvýznamnější výrobci motocyklů v tehdejším Československu - Závody 9. května, n. p. Jawa a n. p. České závody motocyklové - měli podílet na vývoji motocyklu jednotného designu pro všechny čtyři objemové třídy. Sériově se JAWA-ČZ 250 typ 353 začala vyrábět v roce 1954 a krátce nato si vysloužila přezdívku „Kývačka". Byl to první sériově vyráběný motocykl se zadní vidlicí odpruženou pomocí dvojice tlumičů, které byly uchycené mezi zadní kyvnou vidlicí a rámem. Po svém předchůdci (JAWA 250 „Pérák") zdědila kývačka motor, který měl stejné dvoupákové provedení pro řazení a startování. Dvě samostatná sedla, použitá u předešlého typu, byla nahrazena pohodlnějším dvousedlem, pod nímž se nacházel úložný prostor pro nejrůznější předměty. Od roku 1955 byl vyráběn typ 353/03 se zvýšeným výkonem z 9 na 12 koní, jednou pákou pro startování i řazení a celonábojovými středy kol místo původních půlbubnů. Od roku 1957 byl vyráběn typ 353/04, který se na první pohled odlišoval doutníkovými výfuky a spínací skříňkou na masce reflektoru místo na nádrži.
Technické údaje: Výrobce: n. p. Jawa Závody 9. května, Rok výroby: 1959, Motor: dvoudobý jednoválcový, Chlazení: vzduchem, Zdvihový objem: 248,5 ccm, Výkon: 12 K při 4750 ot./min., Max. rychlost: 147 km/h, Váha: 192 kg




Jazyková i kultúrna pestrosť zdedená po monarchii netrvala dlho. Programové vytláčanie nemčiny a maďarčiny z verejného styku zmenilo pôvodne trojjazyčné obyvateľstvo Slovenska na jednojazyčné.
 


 

Školní počítač PMI-80 vyráběný v Tesle Piešťany byl vytvořen jako levnější a jednodušší systém, který mohli žáci v rámci experimentů snadno rozšiřovat či upravovat. Všechny čipy byly osazeny v paticích a jednoduše šlo například paměti ROM vyměnit za jiné. Počítač byl osazen jedním nebo dvěma obvody 8255, které sloužily jako vstupně/výstupní porty. Obsah paměti bylo možno nahrát na obyčejný magnetofon a taktéž bylo možno z magnetofonu nahrát program do paměti. Programování se provádělo ve strojovém kódu procesoru 8080.

Počítač využíval devítimístný displej pro zobrazování programů v šestnáctkovém kódu a také dat. dat. Program i data se vkládaly na kalkulačkové klávesnici, která nebyla příliš oblíbená kvůli tvrdosti a překmitům, jež zdvojovaly vkládané znaky. Zvláštností PMI-80 je malý plastový kufřík, který na svém víku obsahuje „tahák" určený pro přepis assembleru Intel 8080 do strojového kódu a rovněž instrukční schéma, které ukazuje, jak je počítač navržený. Součástí PMI-80 byl také arch alobalu, který se do něj vkládal, aby chránil čipy před statickou elektřinou. Ten bylo nutné před zapnutím vyjmout.
S PMI-80 se pracovalo velmi těžko, mezi kutily je to ale díky extrémní jednoduchosti poměrně oblíbený stroj, a dokonce i dnes někteří staví funkční repliky.
Technické údaje: Procesor: Tesla MHB 8080 @ 1,11 MHz Paměť: 1 KB RAM Grafika: 9 číslic
 




Most SNP spája ľavý a pravý breh Dunaja, resp. centrum mesta so sídliskom Petržalka (budovaným neskôr, od roku 1973). V súvislosti s výstavbou mosta bola zbúraná časť bratislavského Podhradia spolu s neologickou synagógou z konca 19. storočia. Stavali ho Doprastav v Bratislave a Hutní montáže Ostrava. Typickým prvkom tohto osobitého mosta je šikmý pylón v tvare obráteného písmena V umiestnený na brehu Dunaja, ktorý drží na oceľových lanách mierne vzopätú mostovku. Pylón je ukončený kruhovým objektom, v ktorom sa nachádza reštaurácia, pôvodne nazývaná Bystrica, a vyhliadková plošina.

Zaujímavosťou je, že vo vnútri dvojkomorového prierezu je umiestnené potrubie, ktoré zásobuje pitnou vodou mestské centrum. V čase svojho vzniku bol most tejto konštrukcie štvrtým najväčším na svete v kategórii zavesených mostov a mal najväčšie rozpätie v rámci mostných stavieb s jedným pylónom a jednou záves-
nou rovinou.
 


 

Štefan Svetko (1926-2009) patril k najvýraznejším slovenským architektom konca 60. rokov. V roku 1963 spolu so Štefanom Ďurkovičom (1929-2009) aBarnom Kisslingom (1925-1994), ktorý nahradil Stanislava Talaša, získali druhé miesto v architektonickej súťaži na objekt bratislavského rozhlasového centra. Navrhli ho v podobe obrátenej pyramídy s oceľobetónovým konštrukčným skeletom na podnoží v rámci rozsiahleho architektonického komplexu. V tom čase pomerne provokatívny vzhľad objektu bol predmetom mnohých   diskusií, ozývali sa pozitívne i negatívne názory. Tŕňom v oku bolo predovšetkým riešenie odhlučnenosti priestoru pre rozhlasové vysielanie a to a] napriek tomu, že hlavné štúdiá a najmä koncertná sieň umiestnené
v podnoži sú dostatočne zvukovo izolované a majú výbornú akustiku. Veľkorysá stavba mala byť pôvodne zasadená v rámci plánovanej okružnej komunikácie zloženej z radu budov. Charakterizuje ju osobitosť v riešení
architektonickej hmoty a vnútorného usporiadania priestoru.

 

 

Lehké jízdní sportovní kolo Favorit, masově vyráběno v podniku Favorit v Rakovníku a Rokycanech, 70.-80. léta 20. století. V roce 1950 bylo v Rokycanech vyrobeno prvních 15 kol s označením FIS určených pro československou cyklistickou reprezentaci a o rok později bylo vyrobeno prvních 5148 kol značky Favorit. Poptávka po kolech Favorit byla obrovská, v roce 1978 bylo v Rokycanech vyrobeno milionté kolo této značky. Po roce 1989 byla továrna v Rokycanech privatizována, ovšem nezachytila nástup horských kol a v dalších letech v podstatě živořila. Do života byla kola značky Favorit vrácena po roce 2011.
 
 



Radiomagnetofon TESLA K304 Condor, 1986-1988, výrobce: TESLA, Pardubice k.p.
Přenosný tranzistorový stereofonní radiomagnetofon s vlnovými rozsahy velmi krátkých vln s pásmy VKV I (65,5-73 MHz) a VKV II (87,5-100 MHz) se stereodekodérem s fázovým závěsem (PLL), středních vln a  dlouhých vln s integrovaným kazetovým magnetofonem a dvěma třípásmovými reproduktorovými soustavami. Radiomagnetofon je vyroben jako kompaktní věž s tunerem, zesilovačem, magnetofonem a reproduktory. Rozsahy na tuneru se přepínají tlačítky. Posluchač může volit mezi reprodukcí mono a stereo. Zesilovač má regulaci hlasitosti, vyvážení kanálů, basů a výšek. Magnetofon je vybaven třímotorovou mechanikou řízenou elektronicky spínanými prvky. Záznamovou úroveň lze ovládat ručně nebo automaticky. Součástí magnetofonu je počitadlo. Přístroj má zabudované dva mikrofony, teleskopickou anténu a výstup na sluchátka a je napájen ze střídavé sítě 220V/50Hz nebo z baterií. Výroba probíhala ve spolupráci s firmou UNITRA, která vyráběla kazetovou mechaniku, a firmou RFT, jež dodávala některé elektronické díly.
 
 
Vľavo: Prezentovaná stolička bola zhotovená v období tzv. brusselského štýlu, ktorý sa rozvinul v Česko Slovensku na prelome 50. a 60. rokov. Autor sa pri jej tvorbe inšpiroval najmä škandinávskymi formami, napr. remeselným spracovaním alebo ohýbaním dreva. Bola vyrábaná vo viacerých česko-slovenských nábytkárskych prevádzkach, ktoré produkovali sedací ohýbaný nábytok, na Slovensku to boli napr. závody Pravenci, Topoľčanoch, Turčianskych Tepliciach, Hlohovci. K najvýznamnejším slovenským dizajnérom, ktorí
pôsobili na poli interiérového a nábytkového dizajnu, patrili Ladislav Gatial, Štefan Bílik, Miloš Škriniar, Pavol Ondra, Ondrej Čverha a ďalší. Z českých tvorcov možno okrem Antonína Šumana spomenúť najmä Jindŕicha
Halabalu, Miroslava Navrátila, Jaroslava Šmídeka, Jiŕího Petŕivého alebo Františka Jiráka. Vo svojich návrhoch experimentovali s technologickými, tvarovými a konštrukčnými možnosťami materiálov a zároveň rešpek-
tovali aktuálne nábytkové trendy.
 
Vpravo: Plagát Československá republika, 1918-1938. Neustála neistota a strach z udržania mladučkej republiky boli dôvodmi na vydávanie rôznych propagandistických plagátov, ktoré podnecovali k ochrane Ceskoslovenskej republiky. Česko-Slovensko je znázornené ako žena s frýgickou čiapkou a lipovými listami.
Hlavný podtext hovorí „Ak ju chceme oslobodiť, musíme sa zblížiť jedny k druhým." Tri krysy s nápismi na tele Maďarská agitácia, Poľská agitácia a Agitácia politických strán napádajú republiku, ktorá je zviazaná stuhami
s heslami „Nechuť ku práci, Nedostatok uhlia a surovín, Obavy pred reformami, Strach pred boľševizmom a socializmom, Podrývanie dôvery za hranicami".

 


Rádio Tesla 308 U Talisman, ktorého autorom je Igor Didov (1930-2002), vyrábala Tesla n. p. Bratislava od roku 1954. Vizuálne nadčasové rádio aerodynamického tvaru sa vyrábalo v čiernom, tmavočervenom a bielom vyhotovení. O tri roky sa už spomínaný model montoval aj v Tesla Orava n. p. Nižná nad Oravou, v rámci zaškolenia pracovníkov pred nástupom televíznej výroby. Celkovo sa vyrobilo viac ako milión kusov obrúbeného rádioprijímača a jeho predajná cena bola 630 Kčs.
 



Plagát Podia namáhavosti práce, usměrňovat spotřebu potravin, SOUP (Středné obchodné učiliště potravinářské), 1989

 


Stokoruna vzor 1961-kolek 100 C 1993

Stokoruna dle návrhu Františka Hermana patří k nejznámějším a graficky nejpropracovanějším papírovým platidlům Československa. Přestože nese označení vzor 1961, obíhala až od konce roku 1962. Její platnost byla ukončena 7. 2.1993, s lepeným kolkem pak platila do 31. 8.1993, tedy do vydání nových českých
korun. Vynikající rytecká práce, užití hlubotisku i celkové provedení zařadilo tuto bankovku mezi šest nejkrásnějších bankovek světa, které byly v roce 2015 vyhlášeny organizací International Bank Note Society.



7,62 mm automatická útočná puška „Samopal" vz. 58 P, základná zbraň vojaka - jednotlivca, ktorá je určená na ničenie živých cieľov paľbou, bodákom a pažbou a na odrazenie techniky protivníka paľbou. Vo výzbroji vojaka nahradil samonabíjaciu pušku vz. 52/57 a samopal vzor 24/26. Do výzbroje ČSĽA boli zavedené rozkazom MNO v roku 1959 pod označením „7,62 mm samopal vz. 58". Závod v Uherskom Brode, od 1965 Presné strojírenství n. p. (Česká zbrojovka, závod Uherský Brod), vyrábal tento samopal v rokoch 1959-
1964, v druhej etape v rokoch 1968-1984, celkovo bolo vyrobených 919 650 kusov. Do roku 1981 bolo vyvezených približne 205 000 kusov prevažne do krajín tretieho sveta.