Úvod / Nyitóoldal
   
 
Oto Psenak  13-07-03   7,796  
0

Tu a tam sa v poslednom čase  na našich stránkach vynorila legionárska tematika (naposledy napr. pri prezentácii knižky "Parkáň a okolie v bojoch o Slovensko v 1919-tom") a spolu s ňou aj charakteristický pátos, ktorým bola legionárska téma opradená počas I. ČSR. Dnes uvádzame kapitolu z knihy autorskej dvojice Plachý-Pejčoch, ktorá koriguje tento obraz.  


Ivo Pejčoch a Jiří Plachý: Masarykovy oprátky. Problematika trestu smrti v období první a druhé Československé republiky 1918-1939. Svět křídel, Praha 2012

Boje na Slovensku probíhaly již od počátku listopadu 1918. Československé jednotky s diplomatickou pomocí dohodových velmocí dokončily obsazování Slovenska koncem ledna 1919. V březnu se však v Budapešti dostali k moci bolševici, proti nimž téměř okam­žitě vojensky vystoupilo Rumunsko. Slabé československé jednotky podpořily své rumunské spojence a obsadily některá příhraniční území severovýchodního Maďarska. Početně mno­hem silnější maďarská Rudá armáda však přešla v květnu 1919 do protiútoku a pronikla hluboko na slovenské území. Válka byla ukončena až novým diplomatickým tlakem Dohody,

Čtvrtá baterie 7. dělostřeleckého pluku na Slovensku (1919). (VÚA-VHA)

Polní kuchyně 34. střeleckého pluku italských legií na Slovensku v létě 1919. (VÚA-VHA)
který vyústil v podepsání Bratislavského příměří 4. července 1919. Boje definitivně skončily až československým obsazením Petržalky v polovině srpna 1919.

Ve stejný den, kdy byla v Prešově vyhlášena vazalská Slovenská republika rad, 16. června 1919, zahájily československé jednotky druhý útok na postavení maďarské Rudé armády u Levic.[14] O dobytí tohoto, z hlediska obou stran strategicky nesmírně důležitého města, se Čechoslováci neúspěšně pokoušeli již od 7. června a ani tentokrát neodpovídal průběh bojů zcela představám čs. štábů. Třetí československá brigáda pod velením plk. Louise Kieffera[15] pronikla 17. června za těžkých ztrát do Podlužan a Hronských Klačan

Bojiště u Vrábli v červnu 1919. (VÚA-VHA)
(jen zhruba dva až tři kilometry od Levic), kde však Maďaři přešli do protiútoku a Kiefferovy jednotky zatlačili až na úroveň Čajkov- Rybník. Ty v noci na 18. června 1919 zcela vyklidily levý břeh Hronu.[16]
Co bylo vážnější, těžké ztráty posledních dní a houževnatý odpor silnějšího nepřítele podlomily morálku československých vojáků. Množily se případy sebepoškozování a rabování civilního majetku. Za této situace se plk. Kieffer rozhodl tvrdě zakročit a obnovit kázeň i za použití těch nejdrastičtějších metod. [17]
Dne 17. června rozkázal podezřelé případy zranění (průstřely končetin), kterých bylo v té době v jeho jednotkách více než šest desítek, odeslat na obvaziště do Zlatých Moravců (I. sekce 207. zdravotnického oddělení), kde mělo být podle ožehnutých okrajů ran zjištěno, kdo si je způsobil sám a kdo k nim přišel skutečně během bojů. Ještě téhož dne označil kpt. MUDr. Viktor Lyčka tři případy za zcela zjevné sebepoškození a odeslal je pod eskortou zpět k brigádě. Šlo o vojíny Aloise Heise, Josefa Foglatance a Aloise Hanzáka (první dva byli příslušníky 6. ženijního praporu, třetí pak 1. slovenského pluku). Plk. Kieffer následně sestavil z důstojníků brigády „náhlý soud", který všechny tři odsoudil k trestu smrti. Rozsudek vykonalo polní četnictvo ještě téhož dne.


Skupina čs. námořníků na břehu Dunaje (1919). Druhý z leva kpt. Jan Durda, který padl 18. června 1919 v bojích u Levic. (VÚA-VHA)

O tři dny později zasedal náhlý soud v poněkud změněném personálním složení znovu. Tentokrát projednával případ šesti vojínů trénu 3. baterie 7. pluku polního dělostřelectva, kteří byli dopadeni při drancování vinného sklepa v nejmenované obci nedaleko Vráblí.



Maďarští parlamentáři v Bratislavě na mostě přes Dunaj (červen 1919). (VÚA-VHA)

Při zásahu polního četnictva se sice rozprchli, ale v poměrně krátké době se je podařilo vypátrat a pozatýkat. Také tady byl verdikt mrazivě jednoznačný - trest smrti zastřelením, vykonaný ještě téhož dne u obce Vel'ký Lapáš. Jestliže v prvním případě šlo o příslušníky domácích jednotek, ocitlo se 20. června 1919 před popravčí četou šest bývalých italských legionářů. Ani zásluhy ze zahraničního odboje však nebyly polehčující okolností.[18]
Podle hlášení velitelství 3. čs. brigády splnily exemplární tresty svůj účel. Disciplína byla obnovena a další případy sebepoškození nebyly zaznamenány (v té době však již druhý boj o Levice - pro CSR neúspěšně - končil). Věc měla ovšem pro její aktéry nepří­jemnou dohru. Novelizace vojenského trestního řádu, přijatá nedlouho po vyhlášení čs. nezávislosti (zákon č. 89/1918 Sb. z 19. prosince 1918) totiž institut náhlých soudů u polních jednotek rušila. Plk. Kieffer i důstojníci, kteří u soudu zasedli, tedy zcela jasně překročili svoji pravomoc, když zatčené neeskortovali k řádnému diviznímu soudu do Bratislavy, ale vynesli a hlavně vykonali nad nimi rozsudek sami.
Jak plk. Kieffer, tak i důstojníci, které delegoval do obou „náhlých soudů", měli být po­voláni k zodpovědnosti. Ještě před uzavřením Bratislavského příměří se však za svého tehdejšího podřízeného postavili: velitel 7. čs. divize gen. Louis Herbert Schuhler, velitel západní skupiny čs. armády na Slovensku gen. Eugéne Mittelhauser a nakonec i vrchní ve­litel čs. vojsk gen. Maurice Pellé. Ten jednání plk. Kiffera odůvodnil tím, že jako francouzský důstojník nebyl dostatečně znalý čs. právního řádu a jeho podřízení prostě jen poslechli

Současná podoba hrobu zastřelených legionářů ve Veíkém Lapáši. (OU Vel'ký Lapáš)
rozkaz: "Oceňuji, že učiněná opatření při­spěla k záchraně země a žádám, aby kvůli nim nebyl nikdo stihán. " S tímto stano­viskem se ztotožnil i ministr národní obrany, národně socialistický politik Václav Klofáč, když v návrhu na udělení milosti 9. října 1919 (všem zúčastněným) zašel ještě dál a ustavení „náhlého soudu" označil jen za po­chybení co do formy a nikoliv co do obsahu. Vojenské kanceláři prezidenta republiky došla žádost o omilostnění 20. října. Klofáč ještě následujícího dne pro jistotu u VKPR intervenoval. Na vynesení rozsudku se totiž jako členové soudu podíleli mimo jiné na­dějní legionářští důstojníci, mající před sebou perspektivní budoucnost (mezi soudci bychom např. našli jméno pozdějšího brig. gen. Václava Kuneše nebo slovenského generála Augustina Malára). Aféra byla nepříjemná i vzhledem k Francouzské vojenské misi v Praze, jejímž členem plk. Kieffer byl. Ostatně v té době došlo i k jeho povýšení do hodnosti čs. generála. Následně byl v lednu 1920 pověřen vybudováním a vedením tzv. Důstojnické školy, transformované o měsíc později na Vojenskou akademii, v jejímž čele stál až do srpna 1920, kdy se vrátil do Francie. Každopádně prezident republiky T. G. Masaryk již následujícího dne, 22. října 1919, gen. Kiefferovi i jeho podřízeným milost udělil. Jedná se zatím o jediný známý případ popravy československých vojáků (a dokonce legionářů) během celé československo-maďarské války v roce 1919. [19]
Další dva muži, popraveni v horkém létě roku 1919, nebyli exekvováni na základě roz­hodnutí vojenského soudu, nýbrž pouze velícího generála Edmonda Hennocqua. Důvodem bylo to, že měli údajně připravovat atentát na velitele zemského vojenského velitelství, generálmajora Františka Schöbla.[20]
V národnostně smíšených Košicích nedočkavě očekávala většina maďarského oby­vatelstva a zbolševizovaných dělníků vstup jednotek Rudé armády do města. Dne 2. června 1919 vypukly nepokoje, jichž se účastnilo více než pět tisíc obyvatel. Jen s vypětím sil se

Pátá baterie dělostřeleckého pluku během bojů proti Maďarům (1919).
podařilo čs. jednotkám obnovit ve městě pořádek. Osmadvacetiletý truhlářský pomocník Jozef Teper (někdy psán i Tepper) a teprve čtrnáctiletý učeň Vojtech Tirpák byli zatčeni a následně 3. června 1919 za úsvitu zastřeleni přímo na jedné z košických ulic:
Jozef Tepper klečel u zdi a neustále křičel, že je nevinný. Vojtech Tirpák se zhroutil a ležel na zemi. Jeho matka prosila na kolenou důstojníka o chlapcův život, ten ji poslal na velitelství s tím, že počká s popravou, až se vrátí. V okamžiku, kdy matka odešla, zazněly výstřely. Civilní obyvatelé, přítomní popravě, se obrátili proti vojákům, ale ti je rozehnali. Generál Hennocque, který souhlasil s vykonáním popravy, údajně netušil věk odsouzených a namítal, že pouze souhlasil s vykonáním rozsudku, který mu předložil župan Dr. Sekáč",popsal události slovenský historik Martin Durišan.[21]
Jak ukázalo následující vyšetřování, podkladem pro odsouzení k smrti bylo oznámení velitele vojenské policie v Košicích, nadporučíka v záloze Vladimíra Struppla, o jehož právní relevanci však záhy vznikly pochybnosti. Již 11. července 1919 zavedl vojenský prokurátor v Košicích proti Strupplovi trestní řízení pro nešetření služebních předpisů.[22]
To bylo zastaveno, ovšem generální vojenský prokurátor nařídil obnovit trestní řízení. Tentokrát pro trestný čin vraždy. [23]
Řízení však bylo nakonec zastaveno, protože nadporučíku Štrupplovi nebyl prokázán úmysl a eventuální přečin z nedbalosti byl již omilostněn amnestií prezidenta z 24. října 1919. Vdova Katarína Teperová se roku 1926 obrátila na kancelář prezidenta republiky s žádostí o finanční vyrovnání. Argumentovala, že živí nedospělou dceru a tvrdila, že po psychickém otřesu následkem popravy manžela přišla o nenarozené dítě. Definitivní výše případné uznané náhrady však není v dochovaných dokumentech uvedena.[24]
Případ popravy Tepera a Tirpáka připomněl i tehdejší generální inspektor československé armády Josef Machar ve svém díle Pět roků v kasárnách, dvakrát se stal i předmětem inter­pelací v poslanecké sněmovně. Za zločin vzpoury v době stanného práva byl odsouzen 22. srpna 1919 divizním (náhlým) soudem v Rožňavě a následně popraven vojín československé armády Ján Žatko, jenž sloužil jako střelec 1. střeleckého pluku. Jan Žatko dne 21. srpna 1919 obcházel ubikace mužstva v Joleszu a vybízel vojáky, aby se vydali k prapornímu vězení a osvobodili vězně, což se v několika případech po přemožení stráže skutečně stalo. Žatko byl zatčen a obviněn, že se dopustil výroků pobuřujících k jednání, směřujícího ke spolupůsobení jiných. Tím mohlo podle názoru soudu dojít k vzepření se rozkazům představených a hlasitým vyzý­váním k násilí proti stráži se snažil překazit trest, jenž byl na uvězněných vykonáván. Žatko byl soudem prohlášen vinným trestným činem vzpoury[25] a odsouzen k trestu smrti kulkou.[26]
Velitel východní skupiny Slovenska neudělil odsouzenému milost a ten byl 26. srpna 1919 v 7.51 zastřelen v obci Jovice (maďarsky Jolesz). [27]
Nejdéle trvajícím reliktem československo-maďarské války byla vojenská diktatura na Podkarpatské Rusi. Ta byla formálně ukončena 9. ledna 1922. Fakticky však trvala až do prvních parlamentních voleb v této nejvýchodnější části předválečné republiky, které se zde konaly až v roce 1924. Roku 1921 zde mělo dojít k poslední „mimořádné" popravě, která se údajně odehrála v pohraničním Berehovu. Tento případ je však dosud obestřen závojem tajemství.[28]
K nejméně dvěma popravám však došlo již během tzv. Sedmidenní války s Polskem o Těšínsko na konci ledna 1919. Polské zdroje, které však nelze považovat za zcela >objektivní, hovoří o číslech mnohem vyšších. Podle některých náznaků se hrdelní exekuce konaly i u jednotek čs. legií v Rusku ještě před vznikem samostatného státu. Výhradně se však měly týkat českých zrádců z řad bývalých legionářů, kteří přeběhli na stranu bolševiků, a byly odpovědí na krutosti, jichž se především „internacionální" bolševické oddíly do­pouštěly na zajatých legionářích. Tato problematika však patří k nejméně probádaným a teprve čeká na objektivní zpracování.[29]


[13] Jde o zákon č. 11/1918 Sb., kterým byl z důvodu právní kontinuity převzat rakouský právní řád pro české země a uherský právní řád pro ostatní území nového státu (tedy Slovensko a Podkarpatskou Rus).
[14] Text věnovaný popravám čs. vojáků během bojů u Levic vyšel jako studie v časopise Historie a vojenství (Jiří PLACHY, „Náhlé soudy" v čs. - maďarské válce v roce 1919. HaV, 2/2009, s. 150-151.)
[15] Louis Jules Fréderic Kieffer (1872-1950). Francouzský důstojník, absolvent Ecole speciále militaire v Saint Cyr, veterán několika koloniálních válek a I. světové války, od února do června 1919 náčelník odboru pěchoty Francouzské vojenské mise v ČSR, v červnu velitel brigády, od července do září 1919 velitel 9. čs. divize a poté až do července 1921 první velitel Vojenské akademie v Hranicích na Moravě. V té době mu byla propůjčena hodnost československého brigádního generála. Po odjezdu z CSR působil ve Francii a francouzské severní Africe. Dosáhl hodnosti divizního generála. V prosinci 1934 penzionován. Účast plk. Kieffera v bojích o Levice byla v hlášení gen. Pellé z 15. července 1919 hodnocena velice kladně. (Srov.: Mission miiitaire francaise auprés de la République Tchécoslovaque 1919-1939 - Francouzská vojenská mise v Československu 1919-1939 /edice dokumentů/. Série I, svazek 2 A. Praha 1999, s. I 19-122.)
[16] Pavel J. KUTHAN, „V těžkých dobách...", 13. část, http://www.valka.cz/newdesign/v900/1146.html
[17] Vojenský ústřední archiv - Vojenský historický archiv Praha (VUA - VHA Praha), fond (f.) Vojenská kancelář prezidenta republiky, karton 14, inventární číslo 1622 (1919 - Všeob.). Jde o podklady pro řízení o udělení prezidentské milosti, v nichž je celá událost poměrně podrobně několikrát popsána.
[18]Pohřbeni byli do společného hrobu na hřbitově ve Velkém Lapáši u Nitry.

[19] Otakar LIŠKA a kol., Tresty smrti vykonané v Československu v letech 1918-1989. Úřad doku­mentace a vyšetřování zločinů komunismu, Sešity č. 2, Praha 2006. V době vydání tohoto seznamu vykonaných trestů smrti (šlo o 2. rozšířené a upravené vydání) byly např. známy pouze tři z výše popsaných devíti případů.

[20] František Schóbl, nar. 6. června 1868 v Jindřichově Hradci, zemřel 7. srpna 1937 tamtéž. Důstojník z povolání rakouské armády (naposledy v hodnosti plukovníka velel 37. pěší brigádě na italské frontě). Nositel vysokých vyznamenání (např. rytíř Řádu Marie Terezie). V čs. armádě jmenován do generálské hodnosti v polovině března 1919. Roku 1923 penzionován.
[21]  Martin ĎURIŠAN, In: Peter ŠVORC a kol., Velká doba a jej dósledky. Prešov v 20. rokoch 20. storočia, Prešov 2012, s. 73. (Překlad ze slovenského jazyka do češtiny J. Plachý.) [22] Podle § 272 vojenského trestního zákona.[23] Podle § 413 vojenského trestního zákona.

[24] VÚA - VHA Praha, f. Vojenská kancelář prezidenta republiky, 1926 všeob, k. 79, č.j. 4069, dokumenty k žádosti vdovy Teperové.

[25] § 159 vojenského trestního zákona.
[26] VÚA - VHA Praha, f. Vojenská kancelář prezidenta republiky, 1932 dův. k. 81, č.j. 1536, Data o provedení rozsudků smrti na příslušnících armády.

[27] VÚA - VHA Praha, f. Vojenská kancelář prezidenta republiky, 1938 dův., k. 179, č.j. 795, Zpráva o popravách vojenských osob.

[28] Zprávu o tom přinesl např. článek, 12 poprav od převratu", který vyšel 9. března 1937 v Po­ledním listu na straně sedm. V něm jsou taxativně vypočteny všechny hrdelní případy, které skončily vykonáním nejvyššího rozsudku. Ani zde však nejsou uvedeny bližší údaje, takže neznáme ani jméno a osobní data popraveného. Naproti tomu Vladimír Šindelář v pamětech kata Leopolda Wohlschlágera uvádí: Teprve v průběhu roku 1920 se opět objevilo mé jméno v novinách, a sice diky tomu, že jsem byl povolán do Bereghasu [správně má být Beregszász, což je maďarský název pro Berehovo - pozn. J. P.] na Podkarpatské Rusi, kde bylo kvůli velkým ne­pokojům vyhlášeno stanné právo. Naštěstí tam k žádné popravě nedošlo a já se tedy po čtrnácti dnech vrátil v klidu do Prahy." (Vladimír ŠINDELÁŘ, Syn pražského kata. Praha 2006, s. 170.)

[29] Zprávy o tom probleskly do denního tisku např. v roce 1937, v souvislosti s procesem se šrtm. Josefem Krejzou (srov. níže). Podle nich např. po dobytí Pemzy legionáři v červnu 1918, byli popraveni tři zajatí českoslovenští rudoarmějci - dezertéři z legií. ( Revoluční armáda trestala smrtí vlastizrzdu. Polední list, 23. 2. 1937.)

 
 

Posledné čítané / Legutóbb olvasott / Last seen:
12:45:33 Popravy legionárov počas československo-maďarského konfliktu v roku 1919 / Legionáriusok kivégzése a... [2013-07-03; 7,796 x]
12:44:30 Egy csésze kávé mai Címlaplánya sánkfalvai Ambrús Mónika énekesnő [2022-04-23; 1,384 x]
12:40:47 Chýbali "chorobní" diskutéri, padli všetky zábrany... Alebo ako to vidím ja. [2016-09-15; 3,953 x]
12:37:19 Kniha týždňa: Pozemková reforma na Slovensku Úradné výsledky PPPK s úvodom povereníka pôdohospodárst... [2020-09-20; 1,412 x]
12:36:14 Krátke úvahy nad rozpočtom 2020 [2019-11-26; 2,754 x]
12:36:07 Júniustól újra indult a Ludas! [2023-10-30; 768 x]
12:36:00 Čo vytiahol kúzelník z klobúka - návrh rozpočtu mesta na r. 2018 [2017-12-05; 4,200 x]
12:34:55 Magyarnak lenni a nagyvilágban - Fodor Barbara (Cleaning with Barbie) [2023-10-26; 987 x]
12:34:02 Film týždňa: Máme, čo sme chceli (SR, 2023) [2023-10-26; 993 x]
12:33:55 Ad neuskutočnené zastupiteľstvo: 12 poslancov by predsa len rado prediskutovalo niektoré návrhy...... [2019-02-02; 2,348 x]
12:33:19 Magyarnak lenni a nagyvilágban: Camejo Anna utazássegítő [2023-04-29; 1,039 x]
12:33:11 Ako primátor so svojim krúžkom rozhodli o predaji dôležitej mestskej parcely, znemožnili výstavbu op... [2024-07-06; 1,024 x]
12:32:59 Kriminalita v kraji podľa hlásení Krajského veliteľstva Policajného zboru za obdobie apríl 2008 - ap... [2018-03-31; 18,246 x]
12:32:21 Galéria umenia pozýva na výstavu Ernest Zmeták – Talianske cesty [2024-07-03; 366 x]
12:31:57 Kniha týždňa: Ivana Havranová, Som Jozef Majský (Marenčin PT Brat. 2013) [2024-06-16; 341 x]
12:31:44 Prenájmy v Nových Zámkoch [2024-07-03; 391 x]
12:31:29 Fóliasátras kertészkedés Dél Szlovákiában 1970-1990 / Pestovanie zeleniny pod fóliovníkmi na južnom ... [2023-09-17; 1,024 x]
12:31:12 Situácia na realitnom trhu v Nových Zámkoch [2024-07-01; 605 x]
12:30:55 Bibliografia článkov z denníka Demokratickej strany ČAS z r. 1945-1946 [2014-06-22; 7,516 x]
12:30:35 Realitný biznis pána primátora... [2024-06-25; 724 x]
12:30:13 Zmeny v územnom pláne mesta Nové Zámky [2023-10-14; 1,592 x]
12:29:52 Krátka správa zo zastupiteľstva... [2021-06-10; 1,928 x]
12:29:29 Do zastupiteľstva kandiduje aj predseda Novozámockého bytového družstva [2022-09-24; 1,315 x]
12:28:20 Začne rekonštrukcia hororového domu na Hradnej ulici [2024-05-25; 1,301 x]
12:28:09 Poplašná správa je realitou - okresná šéfka Smeru vyhrala výberové konanie na riaditeľku knižnice. M... [2020-08-24; 2,516 x]
12:27:55 Egy csésze kávé: Kollinger Szabolcsal, a magyar Nick Vujicic-el aki kéz és láb nélkül született... [2014-07-06; 6,893 x]
12:27:37 Ste už na pokraji šialenstva zo zlých správ? Niekto odviedol svoju prácu a zinkasoval za Vás svoje 4... [2024-07-12; 208 x]
12:27:28 S košíčkom a malou dušičkou medzi trhovníkmi. Prineste bločky, nemôžem uveriť, že mi Brantner nehovo... [2018-07-13; 3,231 x]
12:27:02 Jaroslav Nemeš, Pohnuté osudy troch obcí v časoch tureckej nadvlády. Sonda do dejín katastra Palárik... [2015-03-27; 6,092 x]
12:26:49 Benkő Timea: Tanári (részlet a hamarosan megjelenő regényből) [2022-09-01; 1,394 x]
12:26:37 Krátka správa zo zastupiteľstva... [2020-11-26; 2,119 x]
12:26:11 Tvrdošovské šľachtické rody I. - Zemiansky rod Benke de Tardoskedd [2010-11-06; 4,745 x]
12:25:41 Ako by sa o histórii nemalo písať... [2012-03-03; 9,536 x]
12:25:10 Spomínate si ešte na cyklochodník, ktorý mesto muselo zaplatiť, hoci nemuselo? Vysvitlo, že v skutoč... [2018-08-01; 2,864 x]
12:24:37 Ako sa tri statočné ženy postavili mafii... [2024-06-22; 618 x]
12:23:58 Index daňovej spoľahlivosti novozámockých firiem a živnostníkov [2023-06-04; 3,295 x]
12:19:51 Ako Castrum Novum informuje o kapitulácii primátora pri schvaľovaní územného plánu... [2022-02-01; 1,707 x]
12:19:36 Kauza opatrovateľského centra na Andovskej: Spýtali sme sa umelej inteligencie čo si myslí o priebeh... [2024-07-13; 294 x]
12:18:20 Olgyay Csaba állandó diakónussá szentelése Rév-Komáromban [2016-11-07; 2,526 x]
12:15:26 Emlékezés Bornemisza Istvánra halála 10. évfordulóján Sároseperjesen [2017-02-02; 2,104 x]
12:14:46 Verejné diskusie á la Nové Zámky - alebo ako to vidím ja... [2016-02-05; 2,987 x]
12:14:11 Az Egy csésze kávé mai címlaplánya Nagy Viktória, a Felvidék Szépe 2016 első udvarhölgye és a Miss G... [2016-05-10; 5,513 x]
12:13:35 Zrekonštruovaný atletický štadión na Sihoti... [2024-06-18; 929 x]
12:12:49 Mojzes Tímea, Nyelvi kölcsönhatások vizsgálata egy „vérbeli" alternatív iskolában / Slovensko-maďars... [2010-12-26; 3,630 x]
12:12:23 Zákazníkom Jednoty, ktorí si nevyberú úspory z vernostných kariet do 30.06.2024, tieto prepadnú... [2024-06-29; 622 x]
12:10:34 Po stopách dávnych udalostí: Únos 66 čsl. príslušníkov v Angole v marci 1983 [2024-07-09; 232 x]
12:09:58 Egy csésze kávé virtuállis szépségverseny: Szőcs Annamária fitness modell [2017-09-27; 9,981 x]
12:09:21 Vo veci trestného oznámenia viceprimátora Štefánika: výsluch skončil, otázniky zostávajú...... [2018-11-20; 4,315 x]
12:08:42 Erdélyi Magyar Adatabank [2014-06-07; 6,736 x]
12:08:01 Novozámocká verejnosť je prvýkrát konfrontovaná s utečencami zo severnej Afriky [2023-06-10; 2,221 x]

The index.php: SIZE[b]: 29,969 MODIFIED: 2024.01.09 22:06:48.MD5: a96b9c14c093fe1384de07847e3e01bc STATUS: FALSE  This window is : x